sobota 26. května 2018

10 x pozitivně




Deset důvodů k radosti.
Kalhoty za hubičku z Lidlu. Nejbarevnější, nejpříjemnější. Sice v nich vypadám jak v pyžamu, ale miluju je. A navíc jsou na nich monstery.
Tonik espresso. Ideální letní kafe. Tento týden padlo už víckrát a já se ho nemůžu nabažit.
Kubovo představení ve škole. Fakt jsem se smála a ta radost v jeho očích....
Moje nový zlatý sandále - aneb maminka mi chtěla udělat radost a udělala!!!!
Noc kostelů a návštěva kaple sv Františka Milosrdných sester - nádherně zrekonstruovaná mými kamarády, kteří za tento počin dostali cenu Rudolfa Eitelbergera. Dlouho jsem se tam chystala a včera to konečně vyšlo. Nadšená jsem!
Na chvíli uklizená dílna a z nouze vymyšlený počítačový stůl.
Našla jsem dlouho pohřešované naušnice, a takže jako bych měla nový kousek.
Jízda na kole do práce. Sice to není tak často jak bych chtěla, ale baví mě to moc.
Bezlaktózová zmrzlina - totiž úžasnej malinovej sorbet, který jsem měla v neděli s dětmi.
A moje páteční odpoledne s Kubou. Rozhovory o protiatomových krytech, hledání jak přesdně vypadají, kolik stojí, jak se staví....jo, hodně se toho dozvím.....
Tak hezkou sobotu a myslete pozitivně....
.....
Včera jsem vás trochu zasklila, nicméně nezapomněla jsem úplně.
Čelenku vyhrává autorka komentáře č. 32. - Jarka Šalamounová.
Ozvu se mailem.

středa 23. května 2018

Léto




Příspěvek ze soudku na co se těším.
Je toho docela dost a to je samozřejmě dobře.
Těším se na další piknik Jsme ze stejné planety, který bude 9. 6. opět ve Velké Bystřici a já tam budu se svým stánkem.
Stejně tak se nemůžu dočkat konce června - budu mít svůj krámek v Hradci nad Moravicí na festivalu Hradecký Slunovrat.
A pak opět jako loni - Colours of Ostrava. Mám obrovskou radost, že jsem prošla výběrem a tak mě po celý festival najdete v design zóně.
Těším se na nové/staré auto. Mého bouráka jsme dnes slavnostně prodali a jen co opravím to nové, vyrazím do ulic.
Těším se na nové sandále, které si doufám v nejbližší době koupím. (A zase, co je na blogu, to platí, že jo:_)).
Jsem zvědavá na léto s dětmi, ale hlavně se těším, že nebudeme muset dělat úkoly do školy. A že se pustíme do komiksu Rychlých šípu, který nám komplet půjčil kamarád a já jsem z toho úplně naměkko. Protože tohle je moje dětství a začíná to číst můj syn.
A v neposlední řadě se těším až došiju tu hromadu tašek a batohů co mám momentálně na stole a vrhnu se na nové látky - a z nich bude zase milión čelenek. Protože mě baví, vás evidentně taky a na festivalové léto...prostě must have.
Tak krásnou středu.
...
ps. Výherce čelenky oznámím v pátek, komentáře tedy můžete psát do čtvrteční půlnoci...
ps2. milión čelenek na eshopu. Hurá.

pondělí 21. května 2018

Osm


Dnes je to osm let, co píšu blog.
Je mi jasné, že doba pokročila a blogům už pomalu odzvonilo.
Ale musím říct, že mě to pořád baví.
Víc mi to dává, než bere.
Díky blogu jsem poznala hromadu přátel, zajímavých lidí. Mohla začít dělat svou práci.
Je to vlastně taková moje jedna velká radost.
A tak k těm blogovým narozeninám bych chtěla udělat radost i někomu dalšímu.
Proto posílám do světa jednu čelenku dle vlastního výběru.
Pokud byste ji rádi, stačí, když mi dole do komentáře napíšete svůj mail a třeba co vás v poslední době potěšilo.
Tak krásné pondělí mějte...

pátek 18. května 2018

Dojatá










Přesně tak jsem se cítila, když jsem projížděla fotky od Terky.
Známe se už dlouho a s velkým obdivem se dívám na její práci.
Společně se svým partnerem Davidem (který mimochodem navrhuje a vytváří famózní skleněné vázy...) nádherně fotí a jejich produktové fotky předních českých designérů....smekám. (Pokochejte se na jejich instagramu...tady a tu.)
Proto jsem byla nadšená, když dorazila i s foťákem za mnou do ateliéru.
Už jsem to tu psala, ale málokterá fotka, na které jsem, se mi líbí.
Většinou se musím vyfotit sama a i tak k tomu mám milión výhrad.
Terka to vystihla a dokonce mám pocit, že i z těch fotek přímo čiší, to jak mi v poslední době je.
Něco mezi smutkem a radostí.
Únavou a vděčností.
Díky Teri....
***
Všem moc díky za ohlasy na čelenky.
Mám jich zrovna na stoje další obrovskou hromadu. Většinu už hotových.
Jen nahazování eshopu mi chvilku zabere.
Budou online nejspíš až zítra, tak se mnou mějte trpělivost.
A aby vám  ten den příjemněji utíkal, přidávám jednu, na které jedu od včerejška.

středa 16. května 2018

...


Nemohla jsem si pomoct.
Květovaná hromada od Myyny, fotka - dárek od kamaráda.
Zvedat si náladu - pro dnešek určitě splněno....
Ale to bych asi nebyla já, kdybych vám k tomu nepřidala nějakou sentimentální.
Takže jednoho Jeffa, prosím....

pondělí 14. května 2018

Po festivalu







Podílet se na organizaci festivalu je dřina.
Přidat si k tomu ještě prodej na svém vlastním stánku - dvakrát víc starostí a práce.
Když si k tomu ale na festival pozvete hromadu spřátelených kapel, protože proč prostě nespojit příjemné s užitečným, začíná to už být trochu zmatek.
Do toho hodně dobrý kamarád, že tedy přijede na víkend. Zmatek na druhou.
A pak vám ráno - den před festivalem neprojde auto technickou. A tak nějak tušíte, že tohle je jen začátek dost pekelného a výživného víkendu.
Je pondělí ráno, sedím v dílně, kruhy pod očima bych ani kruhama nenazývala, zvlášť když jsou přes půl obličeje. Ale dýchám, tělo funguje a mozek už se pomalu zapojuje.
Festival za námi.
Bylo to náročné, jsem hrozně vyčerpaná, ale tak nějak podivně spokojená.
Milión věcí se pokazilo, ale mnohem důležitější je vypíchnout si ty pozitiva. Jo v tom jsem machr.
Přece jen v tomto se snažím být terapeutem sama sobě. Hledat ty hezké věci.
Takže jdu na to.
Dorazila Markéta - i se svým papírnictvím. Byla se mnou na stánku a bylo to hrozně moc fajn.
Den se mnou strávila i moje kamarádka Karolína a jsem za její společnost hrozně vděčná.
Přijel Jindra Holubec a popravdě mi vylepšil den a svými tanečními kreacemi zvedl náladu všem okolo.
Kluci ze Zrní zvládli výpadek proudu a zahráli část akusticky a pak se prostě strhla na pódiu nespoutaná taneční párty.
Pozorovat svoje blízké jak jamují společně s vaši oblíbenou kapelou...může být něco lepším zakončením večera?
Možná pak ta pizza k snídani, totiž večeři. Rovnou z krabice, přímo v posteli.
Úsměv mám od ucha k uchu...

úterý 8. května 2018

Ty kytky






Víkend ve znamení kytek a přesazování.
Uplácala jsem nové kokedamy k nám do bytu a pár jich skončilo i v dílně.
Podařilo se mi přesadit maličkou pileu, tak si držím palce, aby mou péči přežila.Něco se daří, něco už moc ne.
Tak uvidíme, jak se bude mým přírůstkům dařit.
Koupila jsem si kytkované letní kalhoty a už v nich chodím třetí den, jakou mám radost. Jsou hodně barevné - co opět u mě velký vykřičník. Nosím hlavně černou a šedou a tak každá barva v šatníku je vítaná.
A stejně jako každé jaro mě opět chytá mentolová mánie. V sekáčí jsem sehnala děrovaný mentolový svetr a jsem nadšená.
Plus další hromada čelenek právě naskladněna. Jsou tam mentolové, nebojte:-)
Tak hezký sváteční den všem.

pátek 4. května 2018

Tolik







Je toho teď tolik, co mi dělá radost.
Snažím se soustředit na všechny ty maličkosti, které mě v posledních dnech potkaly.
Sobota jen s Emou - veskrze holčičí. Od lakování nehtů, přes princeznovskou pohádku, trhání kytek a vázání věnečků.
Sehnala jsem pileu. Nejvíc fotogenickou kytku. (Teď už jsem opravdu blogerka:-))).
Na ekojarmarku jsem potkala hrozně moc známých a obrovskou radost mi udělala Ilona, která mi až z Pardubic dovezla celou náruč tulipánů a bylinek. Ještě teď je mám v kuchyni:-)
Od Verči jsem dostala nový hrnek a druhý jsem včera objevila v charitě.
Stihla jsem kafe s kamarádkou.
Veggie fest na kterém se lehce podílím, se nezadržitelně blíží. A i když vím, že to bude náročné, tak se strašně moc těším. Možná ještě o kousek víc, protože za mnou dojede jeden z mých nejbližších přátel, kterého jsem už skoro půl roku neviděla.
Čelenky se evidentně chytly. Většina se prodala hned na ekojarmarku a na eshopu už jich je jen zlomek. A tak jsem dneska nastřihla další hromadu.
Koupila jsem si po letech novou podprsenku na běhání. Konečně. A zjistila, že s doprovodem Kuby - který jede na kole, to má něco do sebe. Minimálně mi dělá pojízdný bar:-)
A k tomu je dneska pátek.
Co vás těší?

čtvrtek 3. května 2018

Čelenky










Už se to u mě pomalu stává tradicí.
Něco si vymyslím a pak ta realizace značně pokulhává.
S kamarádkou jsme si naplánovaly ušít čelenky loni v Anglii. A trvalo mi jen jedenáct měsíců, než jsem se pustila do první.
Ale jsou tu.
Látkové čelenky, vyztužené obužírkovaným drátem, které si jen tak zamotáte kolem hlavy. Mašli buď nahoru a nebo schovat pod vlasy.
Trochu retro, ale hlavně letní.
Některé jse ušila dvojbarevné, aby byla možnost čelenku jen otočit a mít nový model.
Nakonec jsem nevydržela hledat vhodnou hlavu na focení a jeden kousek vyfotila na sobě a na zbytek použila otočený drátěný košík.
Nicméně po nekonečných dvou hodinách klikání, úpravy fotek a nahazování eshopu - jsou všechny skladem. Plus pár nových popruhů na foťáky.
A já jdu někam padnout do stínu.
Hezký čtvrtek všem:-)

pátek 27. dubna 2018

V pátek večer




Je pátek večer, sedím doma u počítače, upravuji fotky a nahazuji eshop.
Pravda, dost mi pomáhá ta sklenička prosecca s džusem a hromadou ledu.
Jedním okem koukám na televizi - dávají Vůni cibule a já si tak trochu připadám, jako by mi bylo zase těch deset a dívala se na to s tatínkem.
Po celém týdnu jsem hrozně unavená, ale mám za sebou hromadu práce a popravdě jsem na sebe pyšná.
Hodně se toho stihlo, hodně povedlo. A přede mnou jsem spousta fajn věcí.
Nejblíž asi zítřejší holčičí den s Emou, což po dnešním nákupu maskáčů s Kubou potřebuji jako sůl.
A pak samozřejmě prodloužený víkend... i když z části budu pracovat, ale na to se popravdě těším.
Konečně jsem se dostala k už víc než rok plánovaným čelenkám - jsou vychytané a prostě úplně pecka.
Snad je stihnu došít na úterní ekojarmark v Olomouci.
A až se namaluju a nebo případně seženu ochotnou modelku - hned se jimi pochlubím i tu.
Vy si zatím užijte krásné slunečné dny.
(Já jsem nejvíc nadšená z chození v kraťasech a naboso....)
Prostě moje milovaná sezóna právě začíná a hodlám si ji vychutnat dosyta.....