V pátek večer

Je pátek večer, sedím doma u počítače, upravuji fotky a nahazuji eshop.
Pravda, dost mi pomáhá ta sklenička prosecca s džusem a hromadou ledu.
Jedním okem koukám na televizi - dávají Vůni cibule a já si tak trochu připadám, jako by mi bylo zase těch deset a dívala se na to s tatínkem.
Po celém týdnu jsem hrozně unavená, ale mám za sebou hromadu práce a popravdě jsem na sebe pyšná.
Hodně se toho stihlo, hodně povedlo. A přede mnou jsem spousta fajn věcí.
Nejblíž asi zítřejší holčičí den s Emou, což po dnešním nákupu maskáčů s Kubou potřebuji jako sůl.
A pak samozřejmě prodloužený víkend... i když z části budu pracovat, ale na to se popravdě těším.
Konečně jsem se dostala k už víc než rok plánovaným čelenkám - jsou vychytané a prostě úplně pecka.
Snad je stihnu došít na úterní ekojarmark v Olomouci.
A až se namaluju a nebo případně seženu ochotnou modelku - hned se jimi pochlubím i tu.
Vy si zatím užijte krásné slunečné dny.
(Já jsem nejvíc nadšená z chození v kraťasech a naboso....)
Prostě moje milovaná sezóna právě začíná a hodlám si ji vychutnat dosyta.....

Až bude víc času

....budu šít oblečení jak zběsilá.
Moc se internetových soutěží neúčastním - jsem totiž příšernej skeptik, stejně bych nic nevyhrála.
Na mě se přesně hodí ten vtip o muži, co se chodí modlit do kostela, aby vyhrál sportku. A po nějaké době to už Ježíš na kříži nevydrží a na muže zavolá: Tak si, prosím tě, kup ten tiket!
Tentokrá jsem kupodivu neodolala a pod soutěž na facebookových stránkách Peonygarden jsem připsala komentář. A pak na to úspěšně zapomněla.
O to větší překvapení bylo, když mi napsala kaamrádka, že mi gratuluje k vyhrané knížce.
A jaké knížce!
Střihy návrhářky Nani Iro - jejíž látky jsou úžasné.
Pravda, že většina z modelů bude vypadat líp na ženě mnohem křehčí konstituce než jsem já, ale to se poddá.
Těším se, těším moc.
A ještě jednou děkuju....

Jak jsem ztratila týden

Na začátku května toho bude opravdu hodně, tak jsem se uklidňovala, že mám ještě spoustu času. Přece jen, prvního května je až za 14 dní a do té doby toho ještě stihnu...
Jenže chybička se vloudila a jak tak počítám, do prvního máje máme pouze týden.
Na jednu stranu dost vnitřní křik a stres, na tu druhou....co už.
Nicméně proč o tom píšu, těším se, že budu mít v Olomouci v rámci Ekojarmarku přímo na náměstí stánek s celým svým e-shopem. Hned vedle stanu Sluňákova...Takže pokud byste náhodou šli kolem, zastavte se:-)
I když mám tedy o týden míň, pořád je to sedm dní a to je docela dost času.
Navíc jsem docela dost nabitá tím úžasným počasím.
Nosím kraťasy!!!
Sluníčko mi přes den svítí do ateliéru a já konečně dodělávám milión restů.
A pak taky páteční Teepee.
Skvělá atmosféra. Výbornej zvuk a jo, jsou krásní. Mladí, talentovaní a nejvíc milí.
Afterparty bolela, ráno jsem měla od kytary krvavej prst:-)

:-)

Včera se za mnou zastavovala v dílně kamarádka fotografka a při té příležitosti vzniklo pár fotek.
Mám z nich upřímnou radost, protože většinou stojím za objektivem já a sama na sebe jsem příšerně kritická. Zatím mi poslala jen rychlý nástřel - ale už i ten se mi líbí.
Moc se těším na výsledek.
Určitě se pochlubím a při té příležitosti napíšu i víc o Tereze.
(Ještě že mám tolik talentovaných kamarádů).
A kromě fotek se už nemůžu dočkat večera, protože dnes nám konečně do Olomouce dorazí Teepee. Kdo z olomouckých či okolních by měl čas a chuť, od osmi budou hrát v Bluesbar Garchu.
Všem ostatním přeji krásný víkend.
....
ps. Na e-shop jsem dneska nahrála pár kousků z Bymyyní látky....to jen tak:-)

V tempu

Upracovaná.
Asi jediné slovo, co mě momentálně vystihuje.
Je toho nějak moc.
Ale to jaro - ještě že už je.
Nabíjí neuvěřitelně.
Balzám na všechny splíny.
Dneska jsem cestou do práce pozorovala všechny ty kvetoucí stromy  a najednou jsem s údivem zjistila, že jdu pomalu a nespěchám.
Což je u mě div všech divů - spěchám prakticky pořád a neumím se zastavit.
Kolikrát si ani to kafe neumím vypít v klidu. A o jídle ani nemluvím.
Zajímalo by mě, jestli vůbec dokážu zpomalit....
....
Dnešní odpoledne v dílně.
Moje momentálně nejoblíbenější zákoutí .
Hrnky, komoda, košík, toaletky a nad tím dárek od Jany - úžasná ilustrace a můj stín ve sluneční záři.
Slunko do každé domácnosti, prosím...

Můj Louis

Když mám splín, vracím se často k architektuře.
Tak nějak mě uklidňuje.
Většinou to je moje milované radikální baroko, ale  posledních pár dní intenzivně myslím na Louise Kahna. A pak na tento film - je to jeden z mých srdečních.
Tak si užijte pohled na něco krásného a přeji všem to nejlepší úterý.
....
ps. Na e-shop přifrčely nové kousky:-)

Co mi udělalo tento týden radost

Nudle s krevetami z mé milované T2.
Prezident Blaník. Opravdu jsem se od srdce zasmála.
Objev, že mi chutná černá káva - takže problém s mlékem je aspoň u kafe vyřešený.
Tahle úžasná stará/nová bruselská váza.
Rozkvetlé třešně v ní.
Tato kapela...a tahle písnička pro lepší den.
Dnešní odpoledne  - v botech naboso a v krátkém rukávu.
To jaro je tak úžasný!

Látky z lesa

Nové kousky.
Dorazily mi další látky ve spolupráci Myyna/Šárka Klimánková.
Len a bio-bavlěnný úplet.
Plus první vlaštovky v podobě látek s potiskem podle návrhů Jany Z lesa.
Z toho mám obzvlášť radost, protože o tom, že spácháme nějaké látky, mluvíme s Janou už hrozně dlouho. Jen občas je cesta od myšlenky k činu tak dlouhá... Ale návrhy mám v hlavě pečlivě schované a jednoho dne budou. Zatím se budu těšit z kousků, které vybrala Šárka. Dají se objednat jak ve variantě bio-bavlněného úpletu nebo lněné košiloviny. Vzorů je podstatně víc - zkuste kouknout sem.
A pro olomoucké je možnost si látky i naživo prohlédnout/osahat ve Flopu ve Ztracené ulici.
Čímž se dostávám k tomu, že mimo látek tam najdete i mini výstavu Jany Kloučkové Kudrnové, která byla zahájená teď v pondělí. Jsou zde k vidění nejen Janiny klasické plakáty, ale i ilustrace pro dvě knihy o zvířatech, na kterých pracovala poslední měsíce.Výstava bude ve Flopu zhruba měsíc a je i prodejní.
....
A já jdu zpátky ke stroji.
Obzvlášť, když je do čeho stříhat:-)

Skandinávská domácnost

Dnešní ráno doma...
Po dlouhé době uklizeno.
I když moje babička mě o víkendu usadila se slovy - měla by sis vzít volný víkend a pořádně do hloubky si doma uklidit, to co tam máš, je hrůza.
Takže v očích mé babičky, je to pouze povrchové šolichání. Ale pro můj klid v duši to zatím stačí.
Nikdy asi nebudu mít tu domácnost, kde se všechno třpytí.
Všude se u nás povalují knížky, papíry pastelky.
Jíst z podlahy by se dalo -ale bohužel doslova - po dětech totiž neustále na té zemi to jídlo zůstává.
Prostě čistá skandinávská domácnost je té naší na míle vzdálená.
Ale nevadí mi to.
Na našem bytě je vidět, že se v něm žije.
Jen ty kabely za počítačem musíme nějak vyřešit. To opravdu fotogenické není:-)))
***
Dost se mi líbil dnešní příspěvek Myyny.
O tom, co všechno na internetu hltáme a čemu věříme, i když to ve skutečnosti vůbec pravda není.
Dobrý námět k přemýšlení.
***
Díky všem za komentáře u minulého příspěvku.
Když jsem o víkendu nezvládla strávit sýr, tak mě to naštvalo asi ještě víc než to mlíko.
Sýry, rajčata, olivy - moje svatá trojice. Chjo.
Ale budu zkoušet dál, co zvládnu a doufat.
Tak hezké pondělí mějte.

Jarní výzva

Můj nejzákladnější ranní rituál je presso s mlíkem.
Nebo se smetanou.
Takže si dokážete představit, jak mi bylo a je, když jsem zjistila, že mám momentálně dost problém s laktózou.
Přišlo to z ničeho nic, ale stačí i obyčejný bílý jogurt a zhruba do čtyřceti minut už mé tělo s velkou slávou opouští.
Vadí i ta malá smetana v kávě.
Takže zkouším a hledám ekvivalenty.
Rýžové mléko do pressa nic moc.
Sójové capuccino z Bistré krávy docela šlo.
Dnes došlo na mandlové nemléko.
Dá se. Ale opět žádná hitparáda.
Trpím.
Toužím po hustém jogurtu s jahodami.
Sklenici vychlazeného mlíka...
Dnes jsem si po sauně s kamarádkou dala čokoládový fondán se zmrzlinou - a ouha. Ani zmrzlina ne!
Takže jarní výzva je tu.
Vskutku veganská.
Vypustit většinu mléčných výrobků.
Přiznávám, že mě to úplně netěší, ale třeba to není na pořád.
Zkusím měsíc a uvidím.
A pravda je, že výzvy já ráda.
Pokud bystě měli nějaké tipy, co jíst, nejíst, čím se dá mléko nahradit - hlavně do té kávy!!! - budu moc ráda.
.....
Kromě už zmíněného nemléka jsem si nemohla nechat pro sebe plakátek na náš chystaný festival . zapiště si: Olomouc, Korunní pevnůstka, 12.5.
Budou Zrní a spousta dalšího.
Napíšu brzo víc.
Pak ty moje milované pryskyřníky.
A Ema v mikině.
Jsem dojatá a trochu pyšná.
Tak krásný víkend mějte....

Naposledy?

Naposledy, jo?
Došila jsem hromadu a naskladnila ji tady a tady.
Mizí rychle. Z toho mám upřímnou radost.
Stejně tak mám i radost z poslechu této dámy.
Dneska jsem na ní frčela celý den.
Znáte? Posloucháte?
Já ji objevila docela pozdě - loni na Colours od Ostrava.
Ale baví mě moc....
Tak hezký čtvrtek.

Od úsvitu do soumraku....

...tu mikinu nesundám.
Já vím, látka se jmenuje od soumraku do úsvitu, ale na spaní je jí škoda.
Měla jsem trochu strach, že se k ušití jen tak nedostanu, ale větrné počasí o víkendu mě nakoplo a tak je na světě.
Ušitá podle mého oblíbeného dlouhého svetru.
Už se pomalinku lepším.
Co jsem nevychytala na své mikině, na té Emině se podařilo.
A jsem hrozně zvědavá, co na ni naše mylady řekne. Ale to až o víkendu, kdy má svátek.
....
Látky jsem měla dva metry. Hodně jsem měřila a stříhala nejopatrněji, jak to jen šlo.
Nakonec se mi povedlo nastřihnout ještě na pár kousků - takže všem, co minule v e-shopu limitovaná kolekce utekla, můžu s radostí napsat, že zítra k večeru bych měla naskladnit další várku.